Jak vypadá život "po"?

Zotavit se z toxického vztahu je velmi náročné. Pokud jste vyrůstali s rodičem nebo dokonce rodiči, kteří trpí narcistní poruchou osobnosti, neměli jste dětství. Přišli jste o něj, ale i o to, kdo jste. To samé platí v případě, že jste s někým takovým byli či stále jste ve vztahu. Museli jste natolik potlačit sami sebe, že jste se dost možná stali někým, kým jste vůbec nechtěli být. 

Celou epizodu podcastu o fázích při přerušení cyklu si můžete pustit zde. Díl najdete také na Spotify.

Přerušit kontakt s někým, kdo trpí narcismem, je jednou z nejtěžších věcí, se kterou se musíte poprat. Sama o tom něco vím. Vyrůstala jsem s matkou, která trpí narcismem a měla několikaletý vztah s ex partnerem, který taktéž vykazoval podobné znaky diagnózy.

Jenže to, co přijde po tomto těžkém kroku, je úplně jiná jízda. A myslím, že je dobré vědět, co všechno vás na cestě zotavení může potkat. 

Ve chvíli, kdy opustíte člověka, který trpí narcismem, slíznete hodně hustý koktejl emocí. Takový Molotovův koktejl...dost hořlavý.

Cítíte se zranění, zlomení, rozbití, že nedokážete žít, že jste k ničemu, že to nedokážete, že vám chybí, že bez něj či jí nemůžete žít nebo on/ona bez vás. Bojíte se. Všeho. Sebe. Života.

Narcistické zneužívání je specifická forma psychického násilí a  zahrnuje určité fáze, jako například love bombing, manipulaci, gaslighting, devalvaci a kontrolu. Tyto pojmy bych jen v rychlosti připomněla. Detailněji je najdete ve druhé epizodě podcastu. 

SLOVNÍČEK:

• Gaslighting je forma psychologické manipulace, při které se vám druhý snaží podlomit vnímání vaší reality – dělá z tebe "blázna". Typicky ti říká, že "se to nestalo", "jsi přecitlivělá", "jen si to špatně pamatuješ", i když víš, že máš pravdu. Cílem je zasít pochybnosti, aby ses přestala spoléhat na vlastní paměť, pocity a úsudek – a stala se na manipulátorovi závislá.

• Vztah se obvykle odehrává v určitých cyklech, které zahrnují love bombing (idealizace), devalvaci a odhození. Vzniká tzv. traumatická vazba (o té si ještě něco řekneme dál). Teď k těm předchozím pojmům.

• Love bombing: je manipulační taktika, kdy tě někdo na začátku vztahu doslova zahltí láskou – neustálými zprávami, komplimenty, dárky, sliby do budoucna ("nikdy jsem nikoho tak nemiloval", "jsi moje spřízněná duše"). Cíl? Rychle si vás připoutat, vytvořit iluzi dokonalého vztahu a vybudovat závislost. Této fázi se také říká idealizace. Jakmile se chytíte, přechází se do fáze devalvace – začne kritika, ticho, výčitky. Ty mezitím toužíš vrátit zpět to, co bylo na začátku.

U prvotní fáze love bombingu jsem se nemohla ani nadechnout. Vůbec jsem to nevnímala negativně. Spíše naopak. Konečně si mě někdo pořádně všímá a věnuje mi pozornost. To, že byl kontakt na těsno mi příliš nepřišlo, alespoň ne v té době. Po všech zkušenostech a vědomostech, které už nyní mám, jsem si dávala velký pozor na to, když druhá polovička příliš spěchá. Hlavně v těch začátcích a obecně si dávám pozor na vytváření tlaku. Je to pro mě red flags. 🚩

• Devalvace: přichází po čase. Člověk s narcismem vás začne kritizovat, ponižovat, ignorovat, trestat mlčením. Naprosto se změní dynamika toho vztahu, během sekundy. Z lásky se stane manipulace a vy se snažíte "zasloužit si ji zpátky". Celý cyklus funguje tak, aby si oběť nevšimla zneužívání, protože se neustále snaží vrátit do fáze idealizace.

Ve chvíli, kdy přerušíte kontakt s někým, kdo vám tak moc ubližoval, přicházejí další fáze. Tyhle fáze, ale povedou k tomu, že vám nakonec bude lépe, i když se vám to tak nebude muset vždycky zdát. V odborné literatuře je popsáno několik fází, které může člověk po odchodu od člověka s narcismem zažívat. 

1. Fáze odpojení ("šok z odloučení")

Podle doktorky Ramani Durvasula klinické psycholožky a expertka na narcistickou poruchu osobnosti říká: 

"​Opuštění narcistického partnera (rodiče) může způsobit hluboký emoční šok, protože tito jedinci často manipulují svými partnery
(dětmi) do stavu závislosti a nejistoty."​

Někdy se nazývá také jako akutní fáze odchodu nebo první kontakt s realitou (to je mé oblíbené pojmenování). Tato fáze nastává bezprostředně po přerušení kontaktu nebo po fyzickém/emocionálním odloučení. To znamená, že jste od toho člověka mentálně odloučení.

Na odstřihnutí od "drogy" vaše tělo reaguje podobně jako při závislosti. Stimuluje se váš dopaminový systém (odměna, očekávání, idealizace). Tělo začne produkovat velké množství kortizolu (stresového hormonu). Výsledkem jsou: nespavost, bušení srdce, zažívací potíže, třes, úzkosti. Tomuto jevu se říká dopaminový crash.

Mohou se objevit pocity prázdnoty, vnitřního chaosu, váš mozek prostě  totálně blbne. Kdybych to měla k něčemu přirovnat intenzitou, tak jde téměř o biochemickou závislost, srovnatelnou s odvykáním na kokain nebo alkoholu.

Ve druhém dílu jsme se bavili o mozku a dějí se v něm přesně ty procesy, které jsem popisovala:

• Amygdala (centrum strachu) je přestimulovaná – každé zavibrování telefonu může spustit paniku.

• Prefrontální kortex (logické uvažování, plánování) mozek je "zamlžený", jakoby v mlze. V této fázi jsem působila mimo, mluvila jsem z cesty, koukala jsem často tzv. do "blba" a v podstatě jsem jela spíš na emocích. Mozek osoby, která odešla z takového vztahu, může vykazovat podobné příznaky jako u pacientům s PTSD.

Můžete pociťovat derealizaci ("všechno je jako ve snu", že okolní svět není skutečný), nebo depersonalizací ("nejsem ve svém těle, jsem odpojený sám od sebe") = jde o obranné disociační mechanismy, které brání přívalu stresu.

Časté fyzické příznaky, které se objevují:

• Nespavost (buď jsem se budila přibližně mezi třetí a pátou hodinou nebo jsem naopak usínala třeba až ve tři nebo v pět ráno, protože jsem nemohla spát. Nic nepomáhalo. Ani sport.
• Poruchy stravování: tělo je ve stavu "poplachu", takže to má vliv i na střeva a žaludek. Z úzkosti nemůžete jíst nebo naopak trpíte přejídáním.
• Zvýšený krevní tlak, třes, srdeční arytmie: třeba jsem ležela a z ničeho nic mi začalo bušit srdce. Dlouho jsem nevěděla, že to patří k projevům PTSD.
• Imunitní pokles: zvýšená nemocnost. Byla jsem pořád nějak nemocná, takové divno bolesti – vysvětlit konverzi. Tělo mě bolelo…

"​Vztahy s narcistickými jedinci často vytvářejí silná emocionální pouta podobná závislosti, což činí proces odloučení obzvláště bolestivým a náročným."​

- Doktor Patrick Carnes, expert na závislosti a autor konceptu Trauma bonding (traumatická vazba)

V tuhle chvíli přichází na scénu něco, čemu se říká trauma bonding neboli traumatická vazba. Jde o mechanismus, kvůli kterému je tak těžké opustit agresora. I když logicky víte, že ten vztah stál za totální shit, byl pro vás škodlivý, toxický... tak váš mozek je zmatený, hodně zmatený. On stále čeká. Čeká na to, až se zase rozběhne to známé kolečko validace-devalvace, na které si tak zvyklo.

Co čekat od emocí? Bacha na ně, moc vám nepomůžou

Můžete cítit pocity viny, selhání, prázdnoty....Všechny tyto emoce jsou následky dlouhodobé psychické manipulace a kontroly. Objeví se také něco, čemu se říká mechanismus falešných vzpomínek. 

To asi znáte i po "běžném" rozchodu. Vybavujete si jen ty dobré momenty, což je opět obranný mechanismus, aby rozchod tolik nebolel. Jen je opravdu vhodné balancovat to i tím, co vám v tom vztahu nevyhovovalo a proč jste se z něj rozhodli odejít.

📌 ZÁSADNÍ PRAVIDLO, KTERÉHO JSEM SE DRŽELA: ROZHODNĚ JSEM V TÉTO FÁZI NEVĚŘILA SVÝM EMOCÍM JAKO FAKTŮM. MŮJ KOMPAS BYL TOTIŽ ÚPLNĚ ROZBITÝ.

Opravdu se mohou objevit velmi dotěrné a emočně nabité otázky typu: "chybí mi, nebyl tak špatný, jsem osamělý/osamělá, byla chyba odejít…" Hlava si s vámi začne hrát

V téhle fázi, kdy jsem už dokázala udělat ten nejtěžší krok, to znamená utnout ten kontakt. A to se týká, jak narci-matky, tak i narci-ex partnera, tak mi nejvíce pomohlo opravdu ten kontakt utnout úplně. Případně na minimum, co to šlo. Ale nakonec jsem ty vazby utnula úplně a bylo to z mé strany dobré rozhodnutí, protože to jinak nešlo, abych se z toho nezbláznila.

Je to jako se závislostí – jen pohled na drogu může vyvolat závislostní smyčku. To stejné se může stát u jednoho obyčejného "ahoj" od člověka, který se nachází na narcistické škále…

S ex partnerem jsme se k sobě vrátili několikrát, neustála jsem to, i proto, že mě vyhledal několikrát, když jsem byla zranitelná. (To se také děje často, že se vás pokusí kontaktovat po delší době. Mně i více jak rok po tom, co jsme spolu neměli vůbec žádný kontakt a měla jsem ho zablokovaného). K narozeninám mi přišla kytice na adresu domů. Jak romantické, že...?

2. Abstinenční fáze

Po opuštění narcistického vztahu se ocitnete ve stavu emočního zmatku a nestability. Tento stav je způsoben náhlým přerušením toxického pouta, které bylo paradoxně zdrojem jak bolesti, tak i určité formy emočního naplnění. 

Odborně se tomuto jevu říká "trauma bonding" neboli "traumatická vazba", kdy oběť vytváří silné emocionální vazby na svého trýznitele, aby dokázala nějak přežít.​ Takže je to takovej převlečenej štokholák (Stocksholmský syndrom se používá spíše u únosu a je to víc známý pojem díky filmům).

V téhle fázi začíná opravdová "sranda". Trpíte totiž příznaky, které se velmi podobají absťáku.

Máte silné nutkání kontakt obnovit, i když víte, že je to špatně. Nejde o nic jiného než následek psychického zneužívání a manipulace. Samozřejmě se mohou objevit úzkosti, panické ataky, deprese i pocity prázdnoty, které mohou trvat i delší čas.

Já jsem měla problémy s nespavostí, někdo ale zase spí nadměrně. Je to dost běžné. Mysl je přeplněna myšlenkami na minulý vztah, což ztěžuje odpočinek a regeneraci.​

A tohle je podle mě balíček na rozloučenou, který dostane, každý, kdo přijde do dlouhodobějšího kontaktu s někým, kdo trpí narcismem a to je - snížené sebevědomí. Může jít o tak hluboké pocity nejistoty ohledně toho, že nic nezvládnete, že nezvládnete život, že si nenajdete práci, že o vás nikdo nebude stát, že jste k ničemu apod. 

Opět jde o důsledek dlouhodobé manipulace. V podstatě vám ten člověk konstantně snižoval sebevědomí. Rozhodně s tím lze něco dělat. Terapie je skvělým nástrojem, jak zapracovat na zdravém sebevědomí a víc si uvědomovat vlastní hodnotu.

Trauma není jen o vzpomínkách. Je uložené v těle a to si pamatuje více než vaše hlava...

Bohužel v tomto případě trpí i tělo. Trauma totiž není jen o vzpomínkách a mozku. Trauma se zapisuje do těla, takže jsou častými projevy různé bolesti hlavy, zažívací potíže, svalové napětí, chronické pocity únavy, to znamená nelze si od nich odpočinout, protože jsou spojené s emočním vyčerpáním a stresem. Já mám třeba problém s tím, že často ztrácím chuť k jídlu a špatně spím.

Lidé s narcismem často vytváří dynamiku podobnou závislosti. Narcista střídá fáze idealizace a devalvace, což u oběti vyvolává neustálou nejistotu a touhu po obnovení "dobrých časů". Tento cyklus posiluje emoční závislost, takže při přerušení vztahu dochází k abstinenčním příznakům podobným těm, které zažívají osoby závislé na návykových látkách.

Jak sami vidíte, třetí fáze je hodně náročná. To, že se doporučují terapie není jen tak. Může vám to velmi ulevit, protože pochopíte, že vina není na vás a je také dobré zorientovat se v tom, co se stalo. 

To samé se týká medikace. Vhodná antidepresiva dokáží uvést tělo zpátky do rovnováhy, aby mohlo fungovat. To znamená – abyste jedli, spali, měli energii, prostě to základní. Co se týče terapie, tak opravdu doporučuju někoho, kdo rozumí dynamice narcistního chování případně projevům traumatu.

Pokud hledáte již konkrétní kontakt na psychoterapeutku či psychoterapeuta, mrkněte se na hlavní lištu na webové stránce a v sekci "pomoc" najdete nejrůznější odkazy na databáze a organizace po celé ČR. Pokud nenajdete to, co hledáte, ozvěte se mi a třeba něco společně vymyslíme. 

Pokud si chcete přečíst druhou část článku. Klikněte zde: